Helicobacter pylori (H. pylori)

Helicobacter pylori je bakterie, která se usadí ve sliznici žaludku a zůstane tam roky. Podle odhadů ji nosí zhruba polovina lidí na světě a v České republice něco mezi čtvrtinou a třetinou dospělé populace.

Většina nakažených o ní nikdy nedozví. U části lidí ale stojí za chronickým zánětem žaludku, vředem nebo — u malého podílu — za závažnějším onemocněním. Tenhle text shrnuje, co o bakterii vědět: jak se pozná, jak se testuje, jak se léčí a co z toho můžete ovlivnit.

Klíčové poznatky

• H. pylori je nejčastější příčinou žaludečních a dvanáctníkových vředů.
• Naprostá většina nakažených nemá žádné příznaky. Infekce se objevuje typicky v dětství a bez léčby přetrvává celoživotně.
• Objeví-li se obtíže, jde nejčastěji o tupou nebo pálivou bolest v nadbřišku, nadýmání, říhání, nevolnost a nechutenství.
• Diagnostika: dechový test, test antigenu ze stolice nebo gastroskopie s odběrem vzorku. Orientačně lze použít domácí test.
• Léčba spočívá v kombinaci antibiotik s inhibitorem protonové pumpy a vede ji vždy lékař. Úspěšnost je zhruba 80–90 %.
• Strava infekci neodstraní, může ale ovlivnit, jak se během léčby cítíte.

Co je Helicobacter pylori

Helicobacter pylori je spirálovitá gramnegativní bakterie o velikosti asi 3 mikrometry. Má několik bičíků, kterými se dokáže aktivně prorývat hlenem — a právě to je klíč k tomu, proč v žaludku přežije.

Objevili ji v roce 1982 australští vědci Barry Marshall a Robin Warren. Do té doby se věřilo, že v žaludku kvůli kyselému prostředí žádná bakterie žít nemůže a že vředy způsobuje stres a strava. Marshall svou hypotézu prokázal tak, že bakterii vypil sám a vyvolal si gastritidu. V roce 2005 za tento objev oba dostali Nobelovu cenu za medicínu.

Kde v těle se nachází

Bakterie nežije volně v žaludeční šťávě, ale v hlenové vrstvě na povrchu sliznice žaludku a horní části dvanáctníku. Nejčastěji ji najdeme v antru, tedy dolní části žaludku před vyústěním do dvanáctníku. Menší množství se může vyskytovat i v dutině ústní a v zubním plaku.

Jak přežije v žaludeční kyselině

Žaludeční kyselina má pH kolem 1,5 až 3,5 a běžnou bakterii zlikviduje. H. pylori se brání enzymem ureázou: štěpí močovinu na amoniak a oxid uhličitý a amoniakem kolem sebe vytváří zásaditý obal, ve kterém přežije.

Tenhle mechanismus zároveň bakterii prozradí — dechový test s močovinou funguje právě na jeho principu.

Jak častá infekce je

Celosvětově se výskyt odhaduje kolem 43 % populace, s velkými rozdíly mezi zeměmi. V rozvinutých státech dlouhodobě klesá — souvisí to s hygienickými podmínkami v dětství. V Česku se u dospělých uvádí rozmezí přibližně 25–35 % a u mladších generací je výskyt výrazně nižší než u lidí nad šedesát let.

Jak se infekce přenáší

Nákaza probíhá nejčastěji v dětství a v rámci rodiny — slinami, kontaminovanou vodou nebo jídlem. Přenos mezi dospělými je možný, ale výrazně méně častý.

Riziko zvyšuje život v hustě obydlené domácnosti, špatný přístup k nezávadné vodě a soužití s nakaženým členem rodiny. Podrobněji o přenosu a rizikových faktorech →

Příznaky

Odhaduje se, že 80 až 85 % nakažených nemá žádné příznaky. Bakterie u nich sice udržuje mírný zánět sliznice, ten se ale nijak neprojeví.

Pokud se obtíže objeví, souvisejí se zánětem žaludku nebo vředem:

• Tupá nebo pálivá bolest v nadbřišku — typicky nalačno, několik hodin po jídle nebo v noci. Trvá minuty až hodiny a vrací se v epizodách po dnech či týdnech.
• Nadýmání a pocit plnosti i po malé porci
• Časté říhání
• Nevolnost, případně zvracení
• Nechutenství
• Trávicí obtíže (dyspepsie) bez jasné příčiny
• Neplánovaný úbytek hmotnosti

Žádný z těchto příznaků není pro H. pylori specifický. Stejné potíže umí způsobit reflux, funkční dyspepsie, žlučníkové onemocnění, některé léky nebo stres. Proto se infekce nedá určit podle příznaků a je potřeba test.

Co se stane, když se infekce neléčí

Neléčená infekce sama nezmizí. U většiny lidí zůstane celý život bez následků, u části ale vede k dalším stavům:

• Chronická gastritida — trvalý zánět žaludeční sliznice. Nejčastější důsledek, často bez příznaků.
• Peptický vřed — vzniká u přibližně 10–15 % nakažených. H. pylori je jeho nejčastější příčinou.
• Atrofická gastritida — dlouhodobý zánět může vést k úbytku žaludečních žláz a snížení tvorby kyseliny.
• MALT lymfom žaludku — vzácný nádor lymfatické tkáně. Zvláštnost tohoto onemocnění je, že v raném stadiu často ustoupí po samotném odstranění bakterie.
• Karcinom žaludku — Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí H. pylori mezi karcinogeny 1. skupiny. Riziko je u jednotlivce nízké, v absolutních číslech ale jde o významnou příčinu: většina případů nádoru žaludku souvisí právě s touto infekcí.

Právě proto se infekce, jakmile se zjistí, standardně přeléčuje — i u lidí bez příznaků.

Jak se infekce zjišťuje

Při podezření na H. pylori lékař volí zpravidla jedno z těchto vyšetření:

• Dechový test s močovinou — vypijete roztok značené močoviny a měří se vydechovaný oxid uhličitý. Prokazuje probíhající infekci a je vhodný i ke kontrole po léčbě.
• Test antigenu ze stolice — ve vzorku se hledají části bakterie. Rovněž prokazuje probíhající infekci. Stejný princip využívají domácí testy.
• Gastroskopie s odběrem vzorku — nejpodrobnější metoda. Ukáže nejen bakterii, ale i stav sliznice a případný vřed. Indikuje se u varovných příznaků a u pacientů nad 50 let s nově vzniklými obtížemi.
• Vyšetření protilátek z krve — prokazuje, že se organismus s bakterií setkal. Nerozliší současnou infekci od prodělané a ke kontrole po léčbě se nehodí.

Jak poznám, že mám Helicobacter? Příznaky a test krok za krokem →

Léčba

Standardem je eradikační terapie: kombinace dvou antibiotik s inhibitorem protonové pumpy, podávaná zpravidla 10–14 dní. V oblastech s vyšší rezistencí se používají čtyřkombinace, někdy s přípravkem obsahujícím bismut.

Správně vedená léčba je úspěšná u přibližně 80–90 % pacientů. Zbytek vyžaduje druhý pokus s jinou kombinací, kterou lékař volí podle toho, co bylo použito poprvé.

Zásadní je dobrat celý cyklus, i když potíže ustoupí dřív. Nedokončená nebo špatně zvolená léčba nevede k vyléčení, ale k rezistenci bakterie — ta pak hůř reaguje i na další pokus.

Kontrolní test se provádí nejdříve 4 týdny po dobrání antibiotik. Dřívější testování může vyjít falešně negativně.

Bylinky a přírodní postupy

Žádná potravina, bylina ani doplněk stravy nemá prokázanou schopnost H. pylori z žaludku odstranit. Řada látek se zkoumala — sulforafan z klíčků brokolice, kořen lékořice, katechiny ze zeleného čaje — ale výsledky pocházejí převážně z laboratorních podmínek a u lidí se odstranění infekce prokázat nepodařilo.

Co výzkum přírodních postupů skutečně ukázal →

Strava při Helicobacter pylori

Rovnou na začátek: úpravou jídelníčku se infekce nezbavíte. Strava ale může ovlivnit, jak výrazné máte potíže a jak dobře snášíte léčbu.

Co v praxi pomáhá většině lidí s dráždivým žaludkem:

• Menší porce častěji místo dvou velkých jídel denně
• Nejíst těsně před spaním — poslední jídlo ideálně 3 hodiny předem
• Omezit alkohol, zejména po dobu léčby
• Nekouřit — kouření snižuje úspěšnost eradikace a zpomaluje hojení sliznice
• Vysledovat vlastní spouštěče — u někoho jsou to ostrá jídla, u jiného káva, citrusy nebo tuk. Univerzální seznam zakázaných potravin neexistuje.

Pokud se v příčinách nevyznáte, pomůže si pár týdnů vést záznam toho, co jste jedli a jak se pak cítili. Vzorec se obvykle ukáže rychle.

Prevence

Vakcína neexistuje a možnosti prevence jsou omezené — nákaza probíhá typicky v dětství, kdy se rozhoduje mimo naši kontrolu. Rozumné je:

• mýt si ruce před jídlem a po použití toalety
• pít nezávadnou vodu
• nesdílet příbory, kartáčky a skleničky s nakaženým členem domácnosti
• u potvrzené infekce v rodině zvážit s lékařem testování ostatních členů, zejména při jejich potížích

Související články

• Jak poznám, že mám Helicobacter? Příznaky a test
• Přírodní léčba Helicobacter pylori: co funguje a co ne
• Jak se Helicobacter pylori přenáší
• Zánět žaludku (gastritida)
• Žaludeční vředy

Upozornění: Text má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Při zdravotních obtížích se obraťte na svého lékaře.