Některé potraviny, byliny a doplňky stravy mohou vašemu tělu pomoci v boji proti bakteriím, které často způsobují žaludeční vředy.
Vředy jsou rány, které mohou vzniknout v různých částech těla.
Žaludeční vředy neboli vředy žaludku vznikají ve sliznici žaludku. Jsou velmi časté, postihují 2,4 – 6,1 % populace.
Mohou je způsobit různé faktory, které narušují rovnováhu prostředí vašeho žaludku. Nejčastěji se jedná o infekci způsobenou bakterií Helicobacter pylori.
Mezi další časté příčiny patří stres, kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nadměrné užívání protizánětlivých léků, jako je aspirin a ibuprofen.
Konvenční léčba proti vředům obvykle spočívá v užívání léků, které mohou způsobovat negativní vedlejší účinky, jako jsou bolesti hlavy a průjem.
Z tohoto důvodu zájem o alternativní (přírodní) prostředky neustále roste a je podporován jak lékaři, tak i pacienty s vředy.
Tento článek uvádí 9 vědecky podložených přírodních prostředků proti žaludečním vředům.
- Šťáva z hlávkového zelí
- Lékořice
- Med
- Česnek
- Kurkuma
- Masticha
- Chilli papričky
- Aloe vera
- Probiotika
Šťáva z hlávkového zelí
Zelí je oblíbeným přírodním lékem na žaludeční vředy. Lékaři ho údajně používali desítky let předtím, než byla k dispozici antibiotika, aby pomohlo léčit žaludeční vředy.
Je bohaté na vitamin C, antioxidant, který prokazatelně pomáhá předcházet a léčit infekce způsobené bakterií H. pylori. Tyto infekce jsou nejčastější příčinou žaludečních vředů.
Několik studií na zvířatech totiž ukazuje, že šťáva ze zelí je účinná při léčbě a prevenci celé řady zažívacích vředů, včetně těch, které postihují žaludek.
U lidí bylo v prvních studiích pozorováno, že každodenní konzumace čerstvé zelné šťávy zřejmě pomáhá léčit žaludeční vředy účinněji než tehdy používaná konvenční léčba.
V jedné studii dostávalo 13 účastníků trpících žaludečními vředy a vředy horní části zažívacího traktu přibližně čtvrt litru (946 ml) čerstvé zelné šťávy během dne.
Vředy těchto účastníků se v průměru zhojily po 7-10 dnech léčby. To je 3,5 až 6krát rychleji než průměrná doba hojení uváděná v předchozích studiích u těch, kteří dodržovali konvenční léčbu.
V jiné studii bylo stejné množství čerstvé zelné šťávy podáváno 100 účastníkům se žaludečními vředy, z nichž většina předtím podstoupila konvenční léčbu bez úspěchu. Do týdne bylo 81 % z nich bez příznaků.
Vědci však zatím nedokázali přesně identifikovat její složky podporující uzdravení a nepodařilo se identifikovat ani žádné nedávné studie.
Navíc ani jedna z těchto raných studií neměla vhodné placebo, takže je obtížné s jistotou určit, že účinek vyvolala právě šťáva ze zelí.
Shrnutí: Hlávkové zelí obsahuje látky, které mohou pomoci předcházet a léčit žaludeční vředy. Zelí je také bohaté na vitamin C, který má zřejmě podobné ochranné vlastnosti.
Lékořice
Lékořice je koření pocházející z Asie a Středomoří.
Pochází ze sušeného kořene rostliny Glycyrrhiza glabra a je oblíbeným tradičním rostlinným lékem používaným k léčbě mnoha onemocnění.
Některé studie uvádějí, že kořen lékořice může mít vlastnosti zabraňující vzniku žaludečních vředů a bojující proti nim.
Lékořice může například stimulovat žaludek a střeva k větší produkci hlenu, který pomáhá chránit žaludeční sliznici. Dodatečný hlen může také pomoci urychlit proces hojení a snížit bolest související s vředy.
Vědci dále uvádějí, že některé sloučeniny obsažené v lékořici mohou bránit růstu H. pylori. Studie však většinou vycházejí z užívání těchto sloučenin ve formě doplňků stravy.
Není tedy jasné, kolik sušeného kořene lékořice by někdo musel konzumovat, aby se u něj projevily stejné příznivé účinky.
Sušený kořen lékořice by neměl být zaměňován s bonbony nebo cukrovinkami s příchutí lékořice. Lékořicové bonbony pravděpodobně nevyvolávají stejné účinky a obecně mají velmi vysoký obsah cukru.
Některé studie navíc neuvádějí žádný účinek, takže použití lékořice jako léku na vředy nemusí fungovat ve všech případech.
Lékořice může také interferovat s některými léky a způsobovat nežádoucí účinky, jako je bolest svalů nebo necitlivost končetin. Než zvýšíte obsah lékořice ve své stravě, zvažte konzultaci se svým praktickým lékařem.
Shrnutí: Lékořice může u některých jedinců předcházet vředům a bojovat proti nim.
Med
Med je potravina bohatá na antioxidanty, která je spojována s řadou zdraví prospěšných účinků. Patří mezi ně zlepšení zdraví očí a snížení rizika srdečních onemocnění, mrtvice.
Zdá se, že med také zabraňuje vzniku a podporuje hojení mnoha ran, včetně vředů.
Vědci se navíc domnívají, že antibakteriální vlastnosti medu mohou pomoci v boji proti H. pylori, jedné z nejčastějších příčin žaludečních vředů.
Schopnost medu snižovat riziko vzniku vředů i dobu hojení podporuje několik studií na zvířatech. Je však třeba provést studie na lidech.
Shrnutí: Pravidelné konzumace medu může pomoci předcházet vředům, zejména těm, které způsobuje H. pylori.
Česnek
Česnek je další potravinou s antimikrobiálními a antibakteriálními účinky.
Studie na zvířatech ukazují, že výtažky z česneku mohou urychlit zotavení z vředů a dokonce snížit pravděpodobnost jejich vzniku.
Navíc laboratorní studie, studie na zvířatech i studie na lidech uvádějí, že výtažky z česneku mohou pomoci zabránit růstu H. pylori – jedné z nejčastějších příčin vředů.
V nedávné studii pomohla konzumace dvou stroužků syrového česneku denně po dobu tří dnů výrazně snížit aktivitu bakterií ve sliznici žaludku pacientů trpících infekcí H. Pylori.
Ne všechny studie však dokázaly tyto výsledky reprodukovat a je třeba provést další, než bude možné učinit jednoznačné závěry.
Shrnutí: Česnek má antimikrobiální a antibakteriální vlastnosti, které mohou pomoci předcházet vzniku vředů a rychleji je hojit. Je však zapotřebí dalšího výzkumu.
Kurkuma
Kurkuma je jihoasijské koření používané v mnoha indických pokrmech. Snadno ji poznáte podle sytě žluté barvy.
Kurkuminu, účinné složce kurkumy, jsou připisovány léčivé vlastnosti.
Ty sahají od zlepšení funkce cév až po snížení zánětů a rizika srdečních onemocnění. Navíc byl nedávno na zvířatech zkoumán potenciál kurkuminu proti žaludečním vředům.
Zdá se, že má obrovský terapeutický potenciál, zejména při prevenci poškození způsobených infekcí H. pylori. Může také pomáhat zvyšovat sekreci hlenu, čímž účinně chrání žaludeční sliznici před dráždivými látkami.
Na lidech byly provedeny omezené studie. V jedné studii dostávalo 25 účastníků 600 mg kurkumy pětkrát denně.
Po čtyřech týdnech se vředy zhojily u 48 % účastníků. Po dvanácti týdnech bylo 76 % účastníků bez vředů.
V jiném případě bylo jedincům, kteří byli pozitivně testováni na H. pylori, podáváno 500 mg kurkumy čtyřikrát denně.
Po čtyřech týdnech léčby bylo 63 % účastníků bez vředů. Po osmi týdnech se toto množství zvýšilo na 87 %.
Přitom ani v jedné z těchto studií nebyla použita léčba placebem, takže je obtížné zjistit, zda právě kurkuma způsobila vyléčení vředů účastníků. Je tedy zapotřebí dalšího výzkumu.
Shrnutí: Kurkumin, účinná látka kurkumy, může chránit žaludeční sliznici a pomáhat při vzniku vředů ji hojit. Je však zapotřebí dalšího výzkumu, zejména u lidí.
Masticha
Masticha je pryskyřice získávaná ze stromu Pistacia lentiscus, známého spíše jako masticha.
Mezi další běžné názvy mastichy patří mastic, mastix, mastiha a slzy Chiou.
Masticha roste obvykle ve Středomoří a její míza se dá vysušit na kousky křehké průsvitné pryskyřice.
Při žvýkání tato pryskyřice změkne na bílou neprůhlednou gumu s chutí podobnou borovici.
Masticha se ve starověké medicíně odedávna používala k léčbě různých střevních potíží, včetně žaludečních vředů a Crohnovy choroby.
Novější studie na zvířatech uvádějí, že může působit jako účinný přírodní léčivo na žaludeční vředy.
Výzkum na 38 účastnících trpících vředy navíc uvádí, že denní konzumace 1 gramu mastichy vedla k 30% většímu snížení příznaků souvisejících s vředy než placebo.
Na konci dvoutýdenní studie se vředy zhojily u 70 % účastníků ve skupině s mastichou oproti pouze 22 % účastníků ve skupině s placebem.
Zdá se, že masticha působí antibakteriálně i proti H. pylori.
V jedné z nedávných studií vymýtilo užívání 350 mg mastichové pryskyřice třikrát denně po dobu 14 dnů infekce způsobené H. pylori o 7-15 % účinněji než běžná léčba.
Ačkoli toto zjištění nebylo pozorováno univerzálně ve všech studiích, dlouhodobá konzumace mastichy je obecně považována za bezpečnou. Možná by tedy stálo za to vyzkoušet ji na vlastní kůži.
Mastichu najdete ve většině obchodů se zdravou výživou buď jako žvýkačku, nebo jako práškový doplněk stravy.
Shrnutí: Masticha je tradiční bylinné léčivo proti vředům, který může pomoci zmírnit příznaky a urychlit léčbu vředů a zotavení. Je považována za bezpečnou, ale její účinky se mohou u jednotlivých osob lišit.
Chilli papričky
Mezi lidmi trpícími žaludečními vředy je rozšířená představa, že příliš častá konzumace chilli papriček nebo jejich velké množství může způsobit žaludeční vředy.
Ve skutečnosti se lidem trpícím vředy často doporučuje, aby konzumaci chilli papriček omezili nebo se jim zcela vyhnuli.
Nejnovější výzkumy však ukazují, že tyto papričky pravděpodobně vředy nezpůsobují a mohou dokonce pomoci se jich zbavit.
Je to proto, že chilli papričky obsahují kapsaicin, účinnou látku, která zřejmě snižuje tvorbu žaludeční kyseliny a zvyšuje prokrvení žaludeční sliznice. Předpokládá se, že oba tyto faktory pomáhají vředům předcházet nebo je léčit.
Kapsaicin obsažený v chilli papričkách může také pomáhat zvyšovat produkci hlenu, který může pokrývat žaludeční sliznici a chránit ji před poškozením.
Většina studií na zvířatech, i když ne všechny, prokazuje příznivé účinky. Studií na lidech se však podařilo najít jen málo.
Všimněte si také, že výše uvedené studie na zvířatech používaly spíše doplňky kapsaicinu než celé chilli papričky. Přinejmenším v jedné studii vedly tyto doplňky u některých jedinců k intenzivnějším bolestem žaludku.
Proto je možná nejlepší držet se celých potravin a upravit jejich příjem na základě své osobní tolerance.
Shrnutí: Naopak navzdory všeobecnému přesvědčení může pravidelná konzumace chilli papriček pomáhat chránit proti vředům a možná i zlepšit jejich hojení. Nicméně více studií je třeba provést více studií, zejména na lidech.
Aloe Vera
Aloe vera je rostlina hojně využívaná v kosmetickém, farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Je všeobecně známá pro své antibakteriální a hojivé vlastnosti.
Zajímavé je, že aloe vera může být také účinným prostředkem proti žaludečním vředům.
V jedné studii konzumace aloe vera významně snížila množství produkované žaludeční kyseliny u potkanů trpících žaludečními vředy.
V jiné studii na potkanech měla aloe vera účinky na hojení vředů srovnatelné s omeprazolem, běžným lékem proti vředům.
Na lidech však bylo provedeno jen málo studií. V jedné z nich byl koncentrovaný nápoj z aloe vera použit k úspěšné léčbě 12 pacientů se žaludečními vředy.
V jiné studii bylo užívání antibiotik s 1,4 mg/libru (3 mg/kg) aloe vera denně po dobu šesti týdnů stejně účinné jako běžná léčba při hojení vředů a snižování hladiny H. pylori.
Užívání aloe vera je považováno za obecně bezpečné a výše uvedené studie ukazují některé slibné výsledky. Je však třeba provést další studie u lidí.
Shrnutí: Aloe vera může být snadným a dobře snášeným prostředkem proti žaludečním vředům. Nicméně, je třeba provést další výzkum na lidech.
Probiotika
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které mají řadu zdravotních účinků.
Jejich přínosy sahají od zlepšení zdraví mysli až po zdraví střev, včetně schopnosti předcházet vředům a bojovat proti nim.
Ačkoli způsob, jakým to funguje, se stále zkoumá, zdá se, že probiotika stimulují tvorbu hlenu, který chrání žaludeční sliznici tím, že ji obaluje.
Mohou také podporovat tvorbu nových cév, což usnadňuje transport hojivých látek do místa vředu a urychluje proces hojení.
Zajímavé je, že probiotika mohou hrát přímou roli v prevenci infekcí způsobených H. pylori.
Navíc se zdá, že tyto prospěšné bakterie zvyšují účinnost konvenční léčby přibližně o 150 %, a to vše při současném snížení průjmů a dalších vedlejších účinků souvisejících s antibiotiky až o 47 %.
Dávka potřebná pro dosažení maximálního přínosu je stále předmětem výzkumu. Většina výše uvedených studií však uvádí přínosy po užívání 200 milionů až 2 miliard kolonie tvořících jednotek (CFU) po dobu 2-16 týdnů.
Potraviny bohaté na probiotika obvykle poskytují méně kolonie tvořících jednotek na porci než doplňky stravy, ale přesto stojí za to je přidat do svého jídelníčku.
Mezi dobré zdroje patří nakládaná zelenina, tempeh, miso, kefír, kimči, kysané zelí a kombucha.
Shrnutí: Probiotika mohou pomoci předcházet vředům a bojovat proti nim. Mohou také zvýšit účinnost léky proti vředům a snížit jejich vedlejší účinky.
Potraviny, kterým se vyhnout, když máte žaludeční vředy
Stejně jako některé potraviny mohou pomoci zabránit vzniku vředů nebo napomoci jejich rychlejšímu hojení, některé mají přesně opačný účinek.
Ti, kteří se snaží vyléčit žaludeční vředy nebo se vyhnout jejich vzniku, by měli zvážit minimalizaci příjmu následujících potravin.
- Mléko: Ačkoli se kdysi doporučovalo na snížení kyselosti žaludku a zmírnění bolesti žaludku, nový výzkum ukazuje, že mléko zvyšuje kyselost žaludku.
- Alkohol: Konzumace alkoholu může způsobit poškození žaludek a trávicí trakt, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku vředů.
- Káva a nealkoholické nápoje: Ikdyž jsou bez kofeinu, mohou zvýšit produkci žaludeční kyseliny, která může dráždit žaludeční sliznici.
- Pikantní a tučná jídla: Extrémně kořeněná nebo tučná jídla mohou u některých lidí vyvolat pocity podráždění. Chilli papričky jsou výjimkou, která závisí na osobní toleranci.
Kromě vyhýbání se výše uvedeným potravinám může ke zmírnění bolesti a podpoře hojení přispět konzumace malých jídel v pravidelných časech, svačiny v průběhu dne, pomalé jídlo a dobré žvýkání.
Vyhýbání se kouření a omezení stresu jsou navíc další dvě užitečné strategie proti vředové chorobě.
Závěr
Žaludeční vředy jsou poměrně častým a dráždivým onemocněním.
Výše uvedené přírodní prostředky mohou pomoci předcházet vzniku žaludečních vředů a usnadnit jejich hojení. V některých případech mohou dokonce zlepšit účinnost konvenční léčby a snížit závažnost jejích vedlejších účinků.
Je důležité poznamenat, že ve většině případů zůstává nejasné, zda jsou tyto přírodní prostředky stejně účinné jako konvenční léčba.
Osoby trpící vředy by se tedy měly před samoléčbou poradit se svým zdravotníkem.
Zdroj článku a odkazy na citované a použité studie naleznete zde.